Natalia Malek - pár básní (tł. Anna Wanik)

Nemá být dítětem,

kdo má strach z motolice.

Nemá být dítětem, kdo má strach

z třídnice -

ani ten, kdo skrz vlastní temnotu nenakoukne

do temnějšího rmutu, do kaluže.

****

Mizí mi z paměti: dražší než obvykle káva,

kornout ořechu, start z příměstského

letiště. Že pláčou něčí kšefty, že ženy vyzvedávají mužům

rekomanda.

Do nového domu pozvala jsem: práci na zakázku, minulost, na ní

plombu.

Na což ty: Akceptuji všechny tvé nápady i hosty.